Za bezpečný Temelín

Krajina: JE Temelín a krajinný ráz

Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za výjimečnou krajinnou složku ve venkovské krajině jižních Čech. Často se používá příměr, že krajina je jako živý organismus, jehož vzhled se zákonitě v čase mění. Změny ve vzhledu krajiny jsou vyvolány řadou nových aktivit a nových staveb, které jsou pro nás nezvyklé a jsou někdy vnímány rušivě. Kritiku vyvolávají například prodejní sklady, výstavba nových komunikací, velkoplošných obchodních areálů i nové výrobní haly zahraničních investorů stavěné na „zelené louce“. Také Jaderná elektrárna Temelín představuje v jihočeské krajině lidský výtvor, který svojí velikostí i hmotou přesahuje vše, co bylo dosud v jižních Čechách kdy postaveno. Vyvstává otázka, jaká je adaptace místních obyvatel na existenci a provoz této jaderné elektrárny?

Již před deseti lety, tj. v roce 2002 byl zahájen rozsáhlý výzkum (vedený Fakultou humanitních studií UK Praha za spolupráce pracovníků tehdejšího Ústavu systémové biologie a ekologie AV v Českých Budějovicích), jehož cílem bylo rozpracovat okruh č. 12 realizace závěrů procesu v Melku, tedy založit koncepci soustavného sociologického šetření vybrané populace v širším okolí Jaderné elektrárny Temelín a návazně vytvořit podmínky pro realizaci navržených opatření v oblasti informatiky, efektivních rozhodovacích procesů a kulturně-vzdělávacích akcí. Projekt, finančně podporovaný MŠMT ČR, se pod názvem „Sociálně-ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo“ zabýval především časovou a srovnávací analýzou, zkoumáním a hodnocením názorových postojů obyvatel Jihočeského kraje ve vztahu k jaderné elektrárně Temelín a k jejímu vlivu na kvalitu života místních obyvatel.

Jaderná elektrárna Temelín představuje bezesporu největší průmyslovou stavbu, která kdy byla v jižních Čechách realizována. Její výstavbu a následný provoz lze charakterizovat jako stresový faktor, jemuž byla místní populace vystavena. Na základě dat získaných sociologickým výzkumem již v roce 2004 bylo zjištěno, že“vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti, vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.

V rámci rozsáhlého dotazníkového šetření bylo osloveno 1043 respondentů – obyvatel Jihočeského kraje nad 15 let, přičemž výběrový souborbyl vytvořen kombinací kvótního a náhodného výběru.

Přestože v dotazníkovém šetření (dotazník obsahoval celkem 32 otázek, které zjišťovaly změny v kvalitě života jihočeské populace) nebyla položena otázka týkající se přímo krajinného rázu, z odpovědí je zřejmé, že obyvatelé jižních Čech jej vnímají jako součást životního prostředí, neboť na otázku : „Domníváte se, že jaderná elektrárna Temelín ovlivňuje kvalitu životního prostředí ve Vašem bydlišti?“odpovídali například: „Temelín negativně působí na krajinný ráz“, nebo „elektrárna zničila nejkrásnější kout Čech“, „je to rušivý prvek krajiny“, „stavba nezapadá do stylu krajiny“ a pod. I v mnohých dalších odpovědích vypovídali respondenti o tom, že značná viditelnost celé elektrárny, případně vystupující páry z chladících věží výrazně ovlivnila charakter krajiny. Pro ilustraci lze uvést i několik dalších autentických výroků samotných respondentů:


„Lidi od toho neujedou, je to vidět odevšad; jakmile to lidi uvidí, uvědomí si, že je tu jaderná elektrárna.“

„Temelínské věže ve mě vyvolávají pocit znetvoření krajiny“.

„Ty hrnce mi vadí, připadá mi, že to poškodilo kraj“.

„Věže jsou vidět z širého okolí, nejsou moc hezké v krajině“.

 „Pohled na neestetické monstrum náladě moc nepřidá“

„Jakmile se postavily věže, nastal problém, jde z nich pára; oblaka jsou krásná, když jsou na obloze, když ale jdou od země, je to něco divného. Kolikrát to vypadalo i jako jaderný hřib“.

Z odpovědí je dále patrné, že respondenti vyjadřují svůj názor na tzv. vizuální znečištění krajiny v důsledku existence Jaderné elektrárny Temelín a jejích chladících věží. Termín vizuální znečištění se v odborné literatuře používá především ve vztahu k obrovským billboardům podél komunikací, případně graffiti, avšak jak vyplývá z odpovědí respondentů, lidé vnímají i elektrárnu a vystupující oblaka z chladících věží jako jeden z příkladů vizuálního znečištění životního prostředí. Jak uvedlo téměř 50% respondentů, lidé elektrárnu, nebo alespoň její chladící věže či páru z nich vystupující na oblohu, mají stále na očích. Pro úplnost je nutné uvést i některé výroky, které „pozitivně“ hodnotí elektrárnu v krajině: „Je to dobrý orientační bod v krajině“, nebo: „Hezky vypadá, vyjadřuje majestátnost“ a „Je to dominantní elegance, je to klidná síla jako pyramidy“. Takto se vyjadřovali především mladší muži s technickým vzděláním ze vzdálenějších míst.

Není třeba nijak zvlášť zdůvodňovat proč je tento „horký bod“ v krajině poměrně citlivě vnímán místním obyvatelstvem. Existence jaderné elektrárny ovlivňuje místní obyvatelstvo zejména tím, že na jedné straně musí přivyknout na život na určité úrovni rizika, na druhé straně pro ně může být jaderná elektrárna přímým, či nepřímým rozvojovým impulsem. Dále je nezbytné konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci, avšak je i nadále důležité sledovat vliv jaderné elektrárny na kvalitu života místních obyvatel. Výsledky dalších sociologických šetření pak mohou tyto domněnky o adaptaci obyvatel potvrdit či vyvrátit.

Evropská úmluva o krajině, která vnímá krajinu jako důležitou součást životního prostředí, vyjadřuje zcela mínění obyvatel jižních Čech. Vizuální agresivita chladírenských věží vyvolává u nich pocit podvědomého neklidu a je jimi vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny. Výsledkem proto může být v současnosti jasně deklarovaný postoj jihočeské veřejnosti proti dalšímu rozšiřování jaderné elektrárny „v jejich jedinečné krajině“.

Zdroj: Bartoš, M., Kušová, D., Těšitel, J., 2006: Vnímání Jaderné elektrárny Temelín.

Zpět