Za bezpečný Temelín

Jaderná energetika ve světě

K 29. červnu 2012 bylo ve 30 státech světa podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová jaderná asociace) v provozu 433 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 371 745 MWe. Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 14 % světové elektřiny. Ve výstavbě je jich 63 ve 13 zemích. Plánuje se výstavba 160 reaktorů. Celkem se ve světě předběžně uvažuje o vybudování dalších 329 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 370 000 MW.

Obrázek: Mapka rozložení jaderných elektráren ve světě, zdroj: http://nuclearinfo.net/Nuclearpower/CurrentReactors

Využití jádra hraje významnou roli i v EU – z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. V rámci celé Evropy se jaderné elektrárny staví ve Finsku, ve Francii, v Rusku a na Slovensku, výstavba se připravuje v Bělorusku, Bulharsku, České republice, Francii, Litvě, Polsku, Rumunsku, Rusku, Ukrajině a Spojeném království.
Nejvíce jaderných zdrojů stojí v USA (104), ve Francii (58), Japonsku (50), Rusku (33), Jižní Koreji (23), Indii (20), Kanadě (17) a Velké Británii (16). V zemích EU se většinou používají tlakovodní reaktory PWR (65 %), co do četnosti jsou na druhém místě varné reaktory BWR (22 %). Využívány jsou také reaktory těžkovodní, grafitové, plynem chlazené, rychlé a další typy.

V průběhu posledních 15 let se výroba elektřiny v jaderných elektrárnách celosvětově zvýšila o více než 660 milionů kWh ročně. Příčinou je zejména výroba v nových zdrojích, rekonstrukce zdrojů současných, zvyšování výkonu a snižování poruchovosti. Novými metodami oprav, kontrol zařízení a lepší organizací práce se zkrátil také čas potřebný pro výměny paliva – jaderné elektrárny tak mají kratší dobu odstávek na výměnu paliva. Dnešní jaderné elektrárny dosahují průměrné hodnoty využití celosvětově okolo 84 %. Ve vyjádření z hlediska hodin provozu v přepočtu na jmenovitý výkon ročně vykazují jaderné elektrárny 8 000 hodin za rok, zatímco uhelné pouze 7 000 a plynové ještě méně (z provozních i ekonomických důvodů). Větrné pak pouze 1 až 3 tisíce hodin ročně (a to nikoli podle přání dispečerů soustavy nebo odběratelů, ale v závislosti na počasí!).

Zdroj: ČEZ a. s.

Zpět