Za bezpečný Temelín

Pasivní bezpečnost

Systémy pasivní bezpečnosti rozumíme takové prvky ochrany reaktoru, které fungují bez ohledu na dodávky proudu či nutnosti zásahu člověka. Jedná se tedy o zařízení, která fungují na základě jednoduchých fyzikálních principů. Například bezpečnostní tyče, které slouží k nouzovému odstavení reaktorů, jsou udržovány nad aktivní zónou reaktoru elektromagnety, pokud je přerušena dodávka proudu, tyče samovolně spadnou do svých tubusů a řetězová reakce se postupně úplně utlumí. Tyče slouží jako tlumič jaderné reakce, jsou-li dostatečně blízko palivových článků, úplně ji zastaví. Jsou vyráběny z materiálů pohlcujících neutrony (kadmium, ocel obsahující bór atd.), detailní rozbor jejich fungování je nad rámec této krátké úvodní stati.

Dalším úkolem pasivních zařízení je následné chlazení aktivní zóny. Zde v případě výpadku všech záložních systémů můžeme využít několika možností jak pasivně zajistit cirkulaci chladiva, například pomocí rozdílu teplot nebo využít nádrž umístěnou nad reaktorem.

Mezi prvky pasivní bezpečnosti obvykle také řadíme samotnou konstrukci aktivní zóny a ochranné obálky reaktoru (kontejnment). Ten je u novějších typů dvojitý a díky podtlaku mezi oběma vrstvami jsou zmírněny účinky výbuchu nebo rychlost úniku škodlivých látek do ovzduší. Vnější konstrukce vydrží pád menšího letadla. V nejnovějších reaktorech přibyl další prvek – tzv. past na jádro, silná železobetonová vana, která je umístěna pod aktivní zónou a v případě roztavení jádra reaktoru má za úkol zabránit proniknutí radioaktivních látek do půdy a spodních vod.

Zdroj: spolupracující studenti Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Zpět